Jak se z ročního trápení stal úspěšný prodej?

Ne každý prodej jde hladce. Někdy se k nám dostane dům, který už prošel rukama jiného makléře a úspěch se nedostavil. Přesto má každý příběh šanci na dobrý konec – když se začne psát znovu a jinak.

Možná to znáte. Prodáváte dům nebo byt už delší dobu a nikam se to neposouvá? Ne vždy je problém v ceně. Někdy chybí jen správná strategie a nový impuls.

Co se tedy stalo?

Dům prodávala jiná makléřka z jiné realitní kanceláře. Přibližně rok, spíš víc.
Za tu dobu přišlo jen pár zájemců – a ti zase zmizeli tak tiše, jak se objevili. Majitelé byli zklamaní a nejistí. Mělo to vypadat takhle? Je normální tak nízký zájem? Co bude dál?

Poprvé jsme se s majiteli potkali na konci května 2025, krátce poté, co jsem se dozvěděla, že se jim nedaří dům prodat. Přijela jsem za nimi, abychom se poznali a zjistila jsem situaci rodiny. Wau, tak pěkný dům. Co je špatně?

Sympatičtí lidé, kteří mě v neděli odpoledne přivítali u sebe doma, mi otevřeně sdíleli svůj příběh. Já jim na oplátku popsala, jak pracuji, a navrhla možné řešení – bez slibování zázraků. Schůzku domluvil a absolvoval se mnou i můj kolega, který řeší finance. Na prodejní strategii jsme tak byli „dvě hlavy“. A dvě jsou zkrátka víc než jedna.

Věděli jsme, že to nebude snadný úkol, ale rozhodně ne nemožný.
Majitelé se nakonec s určitou nedůvěrou (naprosto pochopitelnou) rozhodli dát mi šanci. A já ji s radostí, i když s respektem, přijala.

Výchozí podmínky? No, nic moc:
– Dům už zájemci z nabídky znali.
– Původní prezentace nevypadala špatně.
– Evidentně problém nebyl v cenovce.
– Čas na prodej byl omezený – na přelomu podzimu a zimy končila fixace hypotéky.
– A navíc šlo o krásný, ale nadstandardně velký dům, který si nevybere každý.

Protože nacenění vycházelo správně, inzerovanou cenu jsme ponechali stejnou. Od začátku jsem necítila, že by problém byl v ní – a data z trhu to potvrzovala. Zakopaný pes nebyl ani v prezentaci. Předchozí makléřka dům hezky nafotila.

Ale tím to bohužel skončilo

Podle slov majitelů i samotného výsledku chyběla širší strategie, práce s poptávkou a aktivní vedení prodeje. A to je přesně ta hranice, která podle mě odděluje běžného makléře od profesionála v realitním oboru.

Začali jsme tedy pěkně od píky

Dům jsme tedy nafotili, natočili, přepsali text a pustili znovu do světa.

Co se přípravy týče, v tomto ohledu jsem mohla přijít k hotovému. V den focení bylo podle domluvy uklizeno a načančáno. Já dorazila s fotografem, živou květinou do vázy a scénářem videoprohlídky. A tady se ukázaly dvě důležité věci.

Za prvé: dům skvěle připravili samotní majitelé – a to je obrovské plus, kterého si moc vážím. Možná to zní samozřejmě, ale nebývá to pravidlem. Když totiž klienti spolupracují od začátku, výsledek je vždy lepší, než když vše táhne makléř sám.

Za druhé: natáčeli jsme video s konkrétním cílem a jasným scénářem. Jasně, něco vzniklo spontánně na místě, ale hlavní linku jsem měla promyšlenou a napsanou. Vždy chci vypíchnout to nejdůležitější – výhody, potenciál a přidanou hodnotu místa. Ne věci přikrášlovat, ale ukázat to, čeho by si zájemce bez širšího kontextu nemusel všimnout.

A vyplatilo se to

Zájem nebyl obrovský – a to jsme i čekali. Nebyla to novinka na trhu a šlo o specifickou nemovitost. Ale podařilo se zacílit na správnou skupinu kupujících, a o to šlo. Celkem se ozvalo devět zájemců a na prohlídce jsem se domluvila se čtyřmi z nich.

Do hry během prodeje vstoupil ještě jeden zájemce, který kontaktoval přímo majitele, a situace se na chvíli pěkně zamotala. O tom se tu ale rozepisovat nebudu. Důležité je, že se nakonec ozval mladý pár, který se rozhodl opravdu rychle a do obchodu skočil po hlavě.

Co bylo důležité? Byli to lidé, kteří splňovali základní podmínky: akceptovali prodejní cenu, byli dostatečně bonitní a byli příjemní. Ono totiž rezervovat nemovitost s někým, kdo nejedná narovinu a čestně, může být pěkné peklo. Což se potom také ukázalo, ale ne z jejich strany.

Náš příběh se konečně začal odvíjet dobře

A musím dodat, že i díky tomu, že jsem měla čest zastupovat opravdu fajn lidi a jednat s dalšími skvělými lidmi. Podpis kupních smluv pak byla už jen třešnička na dortu. Dům už vlastní noví majitelé a nás čeká oficiální předání klíčů.

Dnes, když se ohlédnu, mám z toho opravdu dobrý pocit

Nejen proto, že se dům prodal včas a za férových podmínek, ale hlavně proto, že majitelé znovu získali důvěru — v realitní proces i v to, že když se věci dělají s péčí a rozmyslem, výsledek přijde.

A přestože to byl asi nejnáročnější obchodní případ, který jsem kdy vedla – emotivně, právně i organizačně – právě tyto konce mi pokaždé připomenou, proč tuhle práci dělám. Protože je to o lidech, ne o cihlách.

Pokud uvažujete o prodeji nebo už nějakou dobu bojujete s tím, že se nedaří, můžeme se na to společně podívat. A i když cesta k úspěchu bývá někdy klikatá, dá se dojít do cíle – když se věci dělají s rozmyslem a lidsky.
Vyplatí se začít rovnou s někým, kdo ví, jak proces prodeje řídit od začátku do konce.

Postarejte se o to, aby i váš příběh měl dobrý konec, jakkoli složitá zápletka bude součástí děje.

Ozvěte se mi, ráda se podívám i na vaši situaci.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.